Volání ze záhrobí

25. září 2013 v 7:08 |  Různé
Vzpomínka na stařečka.


Měl jsem vzdálenou příbuznou, která zemřela před 5 roky. Její manžel, už v pokročilém věku, se pak na vlastní žádost dostal do nedalekého domu s pečovatelskou službou.

Vůči němu jsem byl v příbuzenském vztahu tak vzdáleném, že už to možná ani nebylo příbuzenství. Byl na mně ale zvyklý, čekal na moje návštěvy a vyžadoval je. Aktivně se o něj starala jeho mimopražská neteř. Já jsem spíš jenom občas pomohl a chodil jsem k němu na kus řeči při kafíčku, což mu zlepšovalo náladu. Mohl se vypovídat někomu, koho znal, komu věřil a s kým si rozuměl. Někdy jsem ho vytáhl na výlet nebo výstavu a on pak měl nějaký čas z čeho duševně žít. Projeli jsme se spolu Pendolinem a zamýšleli jsme cesty dalšími fajnovými vlaky.

Jak mu přibývaly roky a měnil se jeho stav, přestávalo to s ním být jednoduché. Dlouho před tím, než cítil naplnění jeho dnů, po sobě vzhledem ke snižujícím se fyzickým možnostem začínal pomalu uklízet. Přál si aby určité nehodné osoby po něm nic nedostaly a aby popel jeho a jeho manželky byl rozptýlen.

Když ve skoro 88 letech odešel do nenávratna, jeho obětavá neteř zařídila i jeho posmrtné záležitosti. Při řešení pozůstalosti nebyla nalezena jeho závěť, ačkoliv existuje centrální evidence závětí. Ony nehodné osoby tak ze zákona zdědily všechno. Na neteř, která se o něj starala, jaksi nic nezbylo a ona se o nic neprala. Před týdnem byl stařečkův popel podle jeho přání rozptýlený.

Včera mi při večeři mobil avizoval příchod textové zprávy. Ze stařečkova seniorského mobilu mi přišlo:

"NOUZOVÉ VOLÁNÍ. PROSÍM ZAVOLEJTE MI!"

Bylo mi jasné, že "nehodní" dědicové zkouší jeho telefon. Nereagoval jsem a zůstal jsem při vzpomínce.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 edithhola edithhola | Web | 25. září 2013 v 11:39 | Reagovat

Tak to je síla, ale vlastně běžné. Často ti, co se starají do poslední chvíle nic nedostanou. Dědictví už rozbilo nejednu rodinu a pokazilo tisíce vztahů:-(

2 děda tik tak děda tik tak | Web | 25. září 2013 v 16:24 | Reagovat

Vysvětlení je pak ještě jedno, že se chtěl onen stařeček přesvědčit, jak bylo naloženo s jeho závětí, a zda bylo vše podle práva. :-)

3 Lydie Lydie | 25. září 2013 v 22:33 | Reagovat

To není jediný případ........
Ale na každého jednou dojde....

4 nar.soc. nar.soc. | 27. září 2013 v 15:05 | Reagovat

Jsou takové pády a řekl bych, že dost časté. Už bych taky měl něco napsat ( mám 73 let ). Sepsal jsem "majetek" načrtl obdarování pozůstalých a uspokojeně odklikl "uložit". Po třech měsících mi vnuk pustil do PC nějaké strašidlo. Požralo všechny přístupy a po repasi je vše z PC pryč. Jsem na ty dědice naštvaný, zase sepisovat a nadělovat, krucipes!

Před 8 lety jsem obstarával věci jednoho pol. vězně = starého mládence.
Měl důchod asi 10500.-Kč a na vklad. účtech, pojistkách a pod. jak se ukázalo dodatečně asi 1,8mil. Kč. Žil jako bezdomovec, baráček zasypaný svinstvem do pasu, neschopný se rozhodnout k čemukoli. Nakonec byl z toho hnízda vytažen městs. policií a sociální službou. Aby se mohla věc vyřešit, dojednal jsem pro něj na 1/2 roku DPS. Podmínkou bylo, že při nemožnosti dále setrvat v domě s peč. službou, souhlasí s přemístěním do domova důchodců. Doprovodný papír byla přihlášky do DD. při vyplňování kolonky "kdo Vám vypraví pohřeb" se na mne obrátil, můžu tě tam napsat? Kdybych zakalil, nechám ti tady peníze na pohřeb. Znali jsme se 20 let, tak proč ne. Měl slabé srdce, byl v DD, odtud po roce do nemocnice a konec. DD mne vyzval k obstarání pohřbu. Účastnil jsem se svědecky zabalení všech jeho věcí v DD (slovníky, časopisy, hodinky radio, mobil) a na výzvu úřednice "staral jste se, tak si něco vezměte mimo zápis" jsem nereagoval.
Objednal jsem pohřeb, zaplatil 24tis. a čekal. Měl jsem klíče od jeho baráčku se vším tím hnojníkem. Půjčil jsem tam druhou popelnici a vyházel jich 25 plných různého svinstva, aby se do baráčku mohlo vstoupit. Přišel úřední odhadce od notáře, štítivě se od všeho odtahoval a sesmolil odhad na 480000,-Kč. Já mezitím vyklidil jeho pokoj v DPS, vymaloval a předal jej obci. Nábytek rozdal a odvezl do odpadu. Našel jsem asi 7500.-Kč, zaplatil za poslední měsíc 5500.-. Odnesl si do úschovy usmolený televizor a čekal dál.
pak mne vyzval notář, abych předložil všechny jeho písemnosti o majetku. ponořil jsem se do svinčíku v regálech a našel pojistné smlouvy a staveb. spoření celkem na 300000.-Kč.
U notáře jsem byl seznámen s tím, že vše dědí stát, jako odúmrť a stát ( Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových )zastupuje advokátka.
Když vše sečetli a sepsali, odmítla advokátka proplatit pohřeb a desku na hrob. Odmítla převzít hrob, protože je to trvalá zátěž. Oba mně "vyakčnili" poznámkou, že nejsem osoba blízká, nebyl jsem pověřen a co jsem udělal a opatřil, to jsem dělal pro přítele. Advokátka se zdviženým obočím se vyjádřila, že to je divné přátelství, když předkládám faktury.
Vjel do mne čert. Půl roku čekám a hlídám vše, aby se nic neztratilo, než se vy dva rozkýváte a teď mne chcete školit? Vy snad děláte zadarmo jako já dosud? Měl jsem příslib úhrady za výdaje po zemřelém. Stát získává přes 2,2 milionu a Vy mne chcete stavět do latě? Tak se podívejte:
vy pane notáři nejste ten, kdo o majetku rozhoduje, máte povinnost sečíst aktiva a odečíst pasiva. Budu si na váš postup stěžovat u notářské komory.
vy paní advokátko, nejste ta, která definitivně rozhodne o uznání pasiv, je vaší povinností věc postoupit oprávněnému a tím je úřad. Budu si na váš způsob jednání stěžovat u advokátní komory.
Aby bylo jasno, trvám jako řádně pozvaná osoba na kopii z dnešního jednání a dřív se nehnu, dokud ji nedostanu. Bez mé přítomnost se nic neukončí. Byl jsem při zapečetění majetku v DD budu i zde. Teprve pak předám klíče od domku, které mi dal zemřelý. Změkli jako vosk, dostal jsem kopii, kde bylo vše sepsáno, předal jsem na podpis klíče a za 14 dní mi bylo poukázáno skoro vše nárokované, kromě 2500.-Kč za autobus pro hosty do smuteční síně ( to, jak řekl úředník, na návrh advokátky není součást pohřebních výdajů). Takže moje vyúčtování bylo - 500.-Kč a starý televizor. Žena mi řekla, každý dobrý skutek, je po zásluze odměněn.:-D

5 Lydie Lydie | 29. září 2013 v 20:34 | Reagovat

[4]:Tak to stává....znám to.

6 Ježurka Ježurka | Web | 5. října 2013 v 16:47 | Reagovat

No, i teď mne mrazí, natož kdyby se mi ozval mobil mrtvého, to nevím, co by to se mnou udělalo. Ten první okamžik by byl určitě pro mne krutý. Jsi dobrý, když jsi zůstal klidný.
A k [4]: nemám slov. Je dobře, že jste se nenechal odbýt. O vydírání vím taky své.

7 Maruška-Fukčarinka Maruška-Fukčarinka | Web | 6. října 2013 v 18:07 | Reagovat

Pane Jiří je to bohužel smutné čtení. Mrazivý pocit přitom neobešel ani mě, ač dalo by se říci osoby nezúčastněné.
Bohužel,je to tak jak píše paní Edit.

8 Maruška-Fukčarinka Maruška-Fukčarinka | Web | 6. října 2013 v 18:12 | Reagovat

[4]: Vážený pane, čtu zde váš komentář a musím zde napsat - je neuvěřitelné, čím vším jste si prošel. Smekám .....

9 vik vik | Web | 21. října 2013 v 19:26 | Reagovat

Mnou by při takové zpráva škublo. Bral bych to jako symbolické znamení toho, že se ani "stařečkovi" nelíbí, jak se věci po jeho odchodu mají. :-|

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama