Michal Viewegh: Můj život po životě

14. prosince 2013 v 16:24 |  Různé
Přečetl jsem.


Mám mezi příbuznými jednoho, který rád čte knihy
Michala Viewegha. O Vánocích mu tedy zpravidla dávám
nějakou kníhu od něj. Letos jsem pro něj koupil knížku
uvedenou v nadpisu. Při řeči jsem se ale dověděl, že už ji
má i s podpisem autora. Pro něj potěšení pro mně nemilá
zpráva. Tenhle dárek tedy skončí v mé knihovně.

Nahlédl jsem do té nevelké knížky o 146 stranách,
zvědavost mi nedala a začal jsem číst.

Autor loni 8. prosince večer měl potíže svědčící o
infarktu. Požádal souseda o hlídání dětí, přivolal si sanitku
a dokonce do ní ještě došel. Pak začal boj o jeho život.
Zdravotníci totiž upřesnili diagnozu na prasklou srdeční
aortu. Tu nepřežije 9 z 10 postižených. Jeho srdce se
nevzchopilo ani po půlhodinové resuscitaci. Navzdory
beznadějnosti se lékař v nemocnici rozhodl pro operaci.

Podařil se zázrak a autorův život byl zachráněn. Mimo
samozřejmých fyzických následků ale příhoda nechala
duševní následek - těžké poškození krátkodobé paměti. V
současnosti nejčtenější český spisovatel tak byl
dlouhodobě vyřazen z běžného života. Místo radosti, že
přežil je duševně zlomený a pronásledován depresemi a
myšlenkami na sebevraždu. Nepomáhá léčení, nepomáhá
ani podpora ze strany všech přátel a množství mailů od
jeho příznivců.

Časem se z deníku dcery dověděl, že byl přes hodinu
ve stavu klinické smrti a při setkání s lékařem, který ho
operoval i průběh operace. Ke zlepšení jeho duševního
stavu nic nepomáhá. Navíc má existenční potíže. Když
nepíše, nemá příjem a pronásleduje ho starost o peníze na
běžné výdaje i hypotéku na dům, ačkoliv zrušil eurový účet
a prodal jedno auto.

Já říkám, že žádný mrak není na obloze věčně. I u něj
po půlroce došlo ke známce zlepšení, když po vypletí
skalky zjistil, že ho uspokojuje jednoduchá činnost s rychle
viditelným dobrým výsledkem.

On, spisovatel zvyklý psát si deník, se rozhodl vydat
svůj deník z dosavadní poslední etapy jeho života a tak
vznikla jeho 26. kniha.

Je to kniha smutná. Nedokázal jsem ji číst soustavně.
Četl jsem ji po chvilkách a po kouscích. Nedokázal jsem ji
ale ani odložit. Je to svědectví o tom, že zázraky se dějí
(ačkoliv na ně nevěřím) a o tom, jak zásadně se může
změnit život člověka.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Maruška-Fukčarinka Maruška-Fukčarinka | Web | 15. prosince 2013 v 1:06 | Reagovat

Tak pod toto se Jiří podepíši i já. Taky se mě změnil život - 3.7.2013 -zjištěný embol v levé srdeční komoře, srdeční arytmie - vždy v akci, v pohybu a nyní klid, nehonit se nespěchat - stanu, nestanu. Jo přeorientujeme se, zvážíme pro nás podstatné :-)

2 Otavínka Otavínka | Web | 15. prosince 2013 v 12:28 | Reagovat

Ano, někdy stačí tak málo a vše je jinak a o 360 stupňů. Ráda bych si knihu MV přečetla, ale musím ještě počkat. Těch negativních zážitků je příliš mnoho a stále jsou čerstvé. Výška věku taky rozhoduje, zda přeít, či nikoliv. Můj manžel to nepřežil, ale občas mi zamává z mráčku.

3 Ježurka Ježurka | Web | 26. prosince 2013 v 16:56 | Reagovat

Tohle musí být opravdu zajímavá kniha, i když já všechny jeho knihy nemusím, tuto bych si určitě přečetla. Je mi to líto, slyšela jsem, že byl nemocen, ale ne až tolik. Věř, že zázraky se někdy opravdu dějí a tak snad se stane i jemu. Držím mu palce.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama