Můj první máj

2. května 2014 v 8:26 |  Různé
Svátek práce jsem oslavil prací.


Pomáhal jsem známému s přípravou na stěhování.
Stěhuje se do menšího a bylo tedy potřeba fůru věcí
vyházet a zlikvidovat nábytek, který nový majitel bytu
nechce.

Nejen známého, ale i jeho byt znám spoustu let. Nábytek
z poloviny 60. let - sice už půl století starý, ale dobře
fungující.

Na pomoc přišli i další známí, takže o ruce na práci
nebyla nouze a nechyběla ani dobrá nálada. Kolem osmé
hodiny byl přistavený objednaný kontejner. Při pohledu na
něj jsem si říkal, že je snad až příliš velký. Pak se z bytu
začaly ozývat rány. Nábytek se nedá rozbíjet potichu. Do
kontejneru putovala i letitá pračka a když tam přibyl i starý
sporák, objevil se zájemce, který ho "zachránil". Do
kontejneru putovala i řada nepotřebných věcí z bytu. Pak se
objevil další zájemce, který vyhozené věci přebíral a vybíral
si co se mu hodilo.

Bytem to ale nekončilo. Patřily k němu totiž tři sklepy a
to byla další kapitola. Do těchhle sklepů se postupně
ukládaly nepotřebné věci a tak se jich tam za půl století
bydlení nahromadilo požehnaně. Byly tam mj. věci z dětství
a mládí majitele i jeho matky zemřelé před 9 roky a několik
kufrů s novými povlečeními po jeho dávno nežijící babičce.
Krabice s množstvím drobností, z nichž by asi některé
zajímaly sběratele, atd. Za srdce mě vzalo, když vyhazoval
kompletní vybavení fotokomory. Do kontejneru šel i
historický litinový stojan na vánoční stromek. Když ho měla
následovat velká přepravka vrchovatě naložená starými
vánočními ozdobami, dal známý na můj varovně zdvižený
prst a tuhle položku nevyhodil. Zatím. Jak se mi kontejner
na začátku zdál příliš velký, později jsem si nebyl jistý
bude-li stačit. Stačil - ale byl vrchovatý.

Po skončení následoval společný oběd v místní
restauraci a stále v dobré náladě. Když jsem odcházel,
padaly první kapky deště. Jemný májový deštík zesílil a tak
jsem se schoval na náměstí pod lípou. Déšť se po chvíli
změnil v ceďák a pak už jsem byl mokrý jako hastrman.
Kdybych měl šosy kapala by mi z nich voda.

Po příjezdu na sídliště Jižní Město, kde bydlím, jsem
zjistil, že tam spadlo jen pár kapek a silnice už byla suchá.
Doma jsem ze sebe všechno svlékl, pověsil v koupelně a
sušil.

Takový byl můj letošní první máj.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Jana Jana | E-mail | Web | 2. května 2014 v 8:44 | Reagovat

Jsem taky ,,schraňovatel" věcí,a vím jak je těžké vyhodit již nepotřebnou věc,ke které ale mám třeba vzpomínky z dětství nebo je mi jich prostě líto.A tak hromadím a hromadím.Ale už jsem se naučila posílat dál již nenošené oblečení,občas nějakou věc nabídnu na Aukru a tak se snažím svůj příbytek udržovat v přijatelném stavu :-) Takovému vyhazování bych nechtěla být svědkem,protože bych se asi neudržela a snažila se taky něco zachránit :-D

2 vik vik | E-mail | Web | 2. května 2014 v 21:13 | Reagovat

Kompletní vybavení fotokomory ? To by taky stálo za záchranu, muselo to mít slušnou hodnotu. Jenže kdo dnes fotí na kinofilm a vyvolává si doma fotky, že ?
Když moji rodiče vyklízeli dům po prarodičích na vesnici kus od nás, taky objednali kontejner. V prvním vyklízecím dnu stačili zaplnit sotva dno. Když chtěli příště pokračovat, zjistili, že je kontejner na kopeček. Dobráci z okolí prostě nelenili a snesli své nepotřebné věci. 8-O
Jinak jsem si jistý, že kdybychom vynesli vše z našeho domu na ulici a chtěli zase vrátit, zjistili bychom, že se nám to všechno domů nevejde. :D

3 Jirka Jirka | E-mail | Web | 3. května 2014 v 6:58 | Reagovat

[2]: Ono tam bylo víc věcí, které by stály za záchranu - ale kam s nimi?

4 Ježurka Ježurka | Web | 3. května 2014 v 17:56 | Reagovat

Já myslím, že jsi měl hezký 1. máj! S pocitem, že jsi nezištně pomáhal, to je krásné žít, ne? A až se budeme jednou my stěhovat, to bude taky mazec! Máme byt 1:3 a to třídění věcí na vyhazování do malého bytu musí být strašné! Já se totiž v životě nestěhovala! Taky rarita, co? :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama