Výstava Terakotová armáda

5. února 2015 v 17:19 |  Různé
Zklamání.


Ještě 3 dny potrvá na pražském Výstavišti (dříve Park
kultury a oddechu Julia Fučíka, čili Fučíkárna) výstava
čínské terakotové armády.

Kvanta soch v životní i nadživotní velikosti, jež si pro
svou budoucí hrobku před 2200 roky nechal udělat čínský
císař a jež náhodně při hloubení studny v roce 1974 objevil
činský rolník jsou osmým divem světa.

Léta jsem si říkal, že jestli do Číny někdy pojedu, budu
tu terakotovou armádu chtít vidět. Teď ji mám skoro u nosu
- na opačném konci Prahy, a tak si tu příležitost nesmím
nechat ujít.

Městská hromadná doprava mě tam dovezla během
necelé hodiny. Zaplatil jsem nelidové vstupné (zlevněné,
důchodcovské ve výši 250 korun) a těšil se, že si tam užiji tu
hodinu až půldruhé hodiny doporučované k prohlídce.

Výstava od začátku tone v přítmí nebo ve tmě a to
nemám rád. Terakotovým, tedy hliněným sochám by světlo
neškodilo, tak nevím proč to temno. Největší zklamání
přišlo v hale v níž je vystaveno množství soch bojovníků,
ale i koní a vozy. Skromné osvětlení části haly po chvíli
zhaslo a rozsvítil se reflektor zdůrazňující tu či onu sochu.
Zážitky bývají různé. Na téhle výstavě jsem strávil
hodinu a odcházel jsem zklamán.

Pro zájemce ještě odkaz:

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Hanka Hanka | 15. února 2015 v 9:13 | Reagovat

Jsem ráda, že mohu číst ohlas na výstavu. Musím říci, že před pár lety, možná před 5-6 lety jsem Terakotovou armádu viděla, tehdy to vystavovali v Lucerně a já mám dojmy opačné! Opravdu. Vy píšete, že jste tam dojel MHD, já vážila cestu přes tři čtvrtě republiky a byla jsem tam dvakrát. A to mě cesta stojí minimálně 600 Kč, samozřejmě + vstupné, tehdy kolem 300 to bylo určitě. Já jsem nelitovala. Je třeba si uvědomit, že je to asi záměr vystavovatele s tím osvětlením a to osvětlení tím kuželem světla na určitou figuru přece souvisí s tím výkladem, který k tomu běží. Stačilo jen pozorně poslouchat a já tedy jsem měla zážitek moc dobrý (a to jsem už pár podobných výstav zhlédla také). Tak, jak to bylo podáno, to působí trochu tajemně a o to také jde. Navíc, jsou to kopie, mistrně provedené, takže máme pocit, že vidíme originály. Tehdy byla socha vojáka vystavena někde v předsálí, mohlo se s ní fotit, dotýkat, kývat hlavou, protože ty hlavy byly k tělu přidány dodatečně, aby měl každý voják jiný obličej. Tohle by s originálem vůbec nešlo. Na závěr: docela mě mrzí, že výstava skončila, já pro tu vzdálenost a časové zaneprázdnění jsem nemohla přijet, ale mít tu možnost, jela bych potřetí! [:tired:]  :D  :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama