Pouliční příhody

17. března 2016 v 7:33
Párkrát jsem se nachomýtl k příhodám, jež jsou sice drobné a nevýznamné, ale upoutaly moji pozornost.


- Když jsem procházel Bartolomějskou ulicí v Praze 1, bylo tam jen málo lidí. "Jsem jen tvoje." uslyšel jsem najednou zblízka. Překvapeně jsem se podíval vlevo a uviděl jsem pohlednou štíhlou ženu, asi třicetiletou, jdoucí na mé úrovni. "Poslouchám co budeš chtít k večeři." pokračovala. Pak jsem si všiml, že v ruce u druhého ucha drží mobil a říká to do něj. Ani si nevšimla, že jsem nespokojeně zavrčel: "Zatracenej mobil!".

- Jindy v téže ulici šla proti mně žena důchodového věku. Když došla na mou úroveň, přímo pod okny policejních budov zahajlovala levou rukou a prohodila: "Přerazim tě hajzle!".

- V hale Hlavního nádraží se na mně mezi hemžícími se lidmi obrátil muž středního věku, už podle vzhledu vekslák: "Do you speak English?" "No." odpověděl jsem. Pokračoval: "Sprechen Sie deutsch?" "Nein." Zkusil to znovu: "Говорите по русски?" "Нет" byla moje odpověď a on nechápavě koukal.

- Jel jsem tramvají do pražského centra. V mé těsné blízkosti stála postarší žena a mladší, asi matka s dcerou. Při příjezdu na Karlovo náměstí ta starší ukázala na Novoměstskou radnici řka: "Vot pražsky grad!".

- Na obědy většinou jezdím do jídelny v centru. Chodí tam i jeden kmet. Včera přišel těsně přede mnou. Pověsil si na věšák plášť a když tam chtěl dát i čepici, upadla mu. V jeho věku - asi 85 let, bych očekával důstojné stáří. Ten stařeček byl ale tak sprostý, že mě to překvapilo.


 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Jarka Jarka | Web | 17. března 2016 v 9:32 | Reagovat

:D Jirko, to jsou bezva příhody ze života. S těmi mobily je to opravdu matoucí. Jednou jsem viděla v obchodě procházet mezi regály kluka, který si mluvil sám pro sebe (mobil u ucha nedržel) a pak jsem si všimla, že má za uchem maličký mikrofon a telefonoval přes něj. [:tired:] Nebo se mi stalo, že manžel ve vedlejší místnosti telefonoval a já mu z druhé odpovídala v domnění, že mluví na mě. :D

2 duchodkaevka duchodkaevka | Web | 18. března 2016 v 16:38 | Reagovat

Také se někdy bavím, zejména v MHD (fakt ale jen někdy). O cestování městskou jsem psala v prosinci, odposlechnuto pár hovorů :-)  :-)

3 Maruška-Fukčarinka Maruška-Fukčarinka | Web | 18. března 2016 v 17:53 | Reagovat

Jiří s mobily jsou opravdu úsměvné příhody. Snad nejvíce mě pobavil ten "Jsem tvoje", ještěže ji někdo nevzal za slovo :-)  :-D. Stává se občas, že jsme svědky ne zrovna milé situace, ale o tom život je. :-)

4 Ježurka Ježurka | Web | 19. března 2016 v 14:20 | Reagovat

Jirko, to jsou ale postřehy, které stojí zato! Krásně jsem se pobavila a zasmála, i když vím, že to občas moc k smíchu není.

5 Oli Oli | Web | 19. března 2016 v 18:04 | Reagovat

:-D To je veselé. :-D
V Praze jsem nějakou dobu pracovala. Pak jsem se vrátila zpátky na vesnici a teď se tam vracíme na výlety. ;-)

6 děda tik tak děda tik tak | Web | 20. března 2016 v 19:24 | Reagovat

V Praze máš Jirko bohatou možnost takových příhod. Někdy by to vystačilo na každodenní článek pro pobavení ostatních. :-)

7 vik vik | Web | 25. března 2016 v 11:03 | Reagovat

Ony ty drobné příhody častokrát utkvějí v paměti nejvíc. A koukám, jaká mezinárodní ta Praha je ;-)
A co se mobilů týče .. taky už jsem se párkrát pořádně vylekal, že na mne někdo mluví a přitom dotyčný hovořil s telefonem. 8-O

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama