Zevšednělá místa

7. července 2016 v 19:46 |  Cesty
Připomněl jsem si některá.


Když v běžném životě chodím ulicemi Prahy, jdu za svým cílem a ani si neuvědomuji, jaké míjím pozoruhodnosti. Míjím je když ne denně, tak často a proto mi zevšedněly. O nedávných svátcích jsem si to při potkávání množství cizinců uvědomil a u některých jsem se pozastavil.

V první řadě to byl Obecní dům. V sousedství Prašné brány, v místě bývalého Královského dvora v letech 1383 - 1484 obývaného panovníkem, který se v Pražském hradě necítil bezpečně, ho v letech 1905 - 1912 postavili jako monumentální reprezentační palác a středisko českého kulturního a společenského života. O výzdobu se postarali nejlepší čeští umělci. Konzertní Smetanova síň pro 1200 lidí, Francouzská restaurace, reprezentační sály a primátorský sál - zkrátka paráda. Nárožní plastika připomíná, že tam byla v roce 1918 vyhlášena Československá republika. Navštívit tamní konzert, nebo jen posedět v tom prostředí při kafíčku, to je zážitek. Tahle stavba ale neměla snadný život. Když se po válce hlásili o slovo příznivci funkcionalismu, tedy strohého stavebního slohu bez ozdob, byla podle nich secesní ostudou Prahy. Navrhovali dokonce její zbourání. Pak ale přišel Vítězný únor (tedy únor 1948), s ním nabraly události jiný směr a Obecní dům tak byl zachráněn. Dnes je považován za secesní perlu Prahy.






U sousední Prašné brány začíná Celetná ulice - korzo snad všech turistů. Končí na Staroměstském náměstí. Tam padne první do oka Staroměstská radnice.


Historická středověká stavba, která prodělala 8. května 1945 válečný nálet. Z velké radniční budovy zůstal jen zbytek. Pozornost tisíců turistů poutá historický orloj z roku 1410. Když se blíží odbijení, bývá prostranství před orlojem plné lidí. Cvakají spouště fotoaparátů, bzučí kamery a diváci jsou nadšení.


O pár metrů vedle je Malé náměstí. Je opravdu malé, ale je na něm jeden zajímavý dům. Dům V. J. Rotta.


Od roku 1855 v něm bylo vyhlášené železářství, ale všechno se mění. Pamatuji, že v něm po sametové revoluci byl dům lahůdek, kam jsem chodil kupovat zajímavé čaje, pak tuším dům skla a dnes hotel. Údajně je tam zachovaný Rottův byt.

Nedaleko je Betlémské náměstí. Monumentální stavbou tam je Betlémská kaple.


Není to ale stavba původní. Ta původní byla vystavěna ve 14. století a jak už název říká - coby kaple to byla stavba malá. Kázal v ní Jan Hus. Ten prý byl v dobách mládí tak bujný, že by kvůli jeho recesím dnes zasedala vláda. Něco z té bujosti mu zůstalo a tak se z něj stal církevní reformátor. Stal se proto nepohodlným a jak dopadl všichni víme - včera jsme si připomněli 601. výročí jeho upálení v Kostnici. Kaple časem zchátrala, roku 1786 byla stržena a na jejím místě vyrostl i z jejího zdiva běžný dům. Současná velká kaple byla postavena v letech 1950 -1952 jako památník husitství.

Stačí popojít k Vltavě a dominantní stavbou je tam historická budova Národního divadla. Zlatá kaplička. Hrají v něm nejlepší čeští herci. Bylo vybudováno i pomocí celonárodní sbírky. Dne 12. srpna 1881 vyhořelo a stavělo se znovu.


Informace o sbírce na něj jsou tak působivé, že si neodpustím dát sem odkaz:


Na snímku pořízeném ze Střeleckého ostrova je vlevo Most legií, nástupce Řetězového mostu. To je další legenda. V roce 1901 byl slavnostně otevřen za účasti císaře Františka Josefa 1. Ten tam díky novinářům dostal lidovou přezdívku "Starej Procházka". Kdejaký turista se na tom mostě zastaví a podívá se přes Vltavu na Pražský hrad.


Je to hezký pohled a když ještě k tomu po Vltavě plují lodičky, je to idylka.

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Jarka Jarka | Web | 8. července 2016 v 9:06 | Reagovat

Jé, děkuji za pěknou procházku Prahou doplněnou skvělým povídáním s dávkou nevtíravého poučení o historii. :-D Máš pravdu, že to, co má člověk před očima každý den už tak nevnímá, jako návštěvník odjinud. Není špatné podívat se na své město očima turisty! ;-)  :-)

2 Ježurka Ježurka | Web | 8. července 2016 v 14:49 | Reagovat

Jirko, pravdu máš. Když chodíš okolo často, tu krásu už tak nevnímáš. My do Prahy nejezdíme stále, ale dost často a také jsem si to vlastně teď uvědomila. Stejně ale nejvíc lidí je vždy kolem orloje. A ten poslední snímek - to je krása, že? Právem jsme na tu naši Prahu hrdí. :-)

3 děda tik tak děda tik tak | Web | 8. července 2016 v 17:20 | Reagovat

Je to ráj turistů a fotografů. Pro místní je to někdy všední záležitostí ale pro náhodné návštěvníky jako Alenka v říši divů. :-)

4 Maruška-Fukčarinka Maruška-Fukčarinka | Web | 9. července 2016 v 21:40 | Reagovat

Jiří, je to tak, co máme každý den na očích tak nevnímáme. Dvakrát jsem byla v Praze na týdenní pobyt,ale stejně jsem všechny historická místa neprošla. To se snad ani nedá, za jeden den už skoro nic a to jsem tam byla takto byla třikrát - Karlův most, Národní divadlo - to se nedá vynechat, Obecní dům, tak tam jsem si vystála frontu, Vyšehrad a tak bych mohla pokračovat. Díky za připomenutí -

[3]:já sam jsem byla vždy " Alenkou" :-)

5 Klára Klára | 20. července 2016 v 21:11 | Reagovat

Taky chodím okolo a ani se nepozastavím, i když dříve jsem chodila do těch baráků na Starém městě postát na dvorek zavřela oči a představila si jak to tam asi vypadalo před 100 lety, zkoumala jsem dveře, kliky, kolik lidí jich asi omakalo a už mezi námi dávno nejsou. Chtěla jsem vidět Prahu očima turisty, dokonce jsem si sedla do kočáru a nechala jsem se vézt Prahou a prohlížela si krásné fasády domů, jednou se mi to povedlo. Jela jsem do Čekého Krumlova, ubytovala se v jedné z uliček a pak se vydala k řece a najednou se to všecko přede mnou otevřelo, ta krása, řeka, zámek, domečky, něco úžasného jako v pohádce. Tak se asi turistům jeví Praha si myslím. Jestli pak naše generace taky něco tak krásného postaví, aby to mohli naši potomci obdivovat. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama